Šťovík je trvalka, která při příznivých podmínkách dorůstá až 50 cm. Tato klasická evropská rostlina se běžně vyskytuje i ve volné přírodě. Pokud se rozhodnete pro jeho pěstování, ideální doba pro výsev je brzy na jaře přímo na záhony, bez nutnosti předpěstování.
Šťovík a lidské zdraví
Šťovík obsahuje vitamin C, betakaroten, železo, draslík, křemík, mangan a silice, což jsou zdraví prospěšné látky. Stejně jako mnoho druhů koření, i šťovík podporuje chuť k jídlu. Mezi jeho pozitivní účinky patří podpora krvetvorby a podpora činnosti tlustého střeva.
Je však důležité konzumaci šťovíku nepřehánět, protože obsahuje kyselinu šťavelovou, která ve větším množství může být problematická. Při občasné konzumaci ji lze potlačit přidáním mléka nebo smetany do pokrmů.
Šťovík v kuchyni
Šťovík může být skvělou alternativou k špenátu, nebo ho lze kombinovat se špenátem. Je také vhodným kořením do různých polévek a může být součástí zeleninových salátů, čímž dodá pokrmům kyselou chuť. Tradičně se šťovík používá v ruské kuchyni do boršče a najde své místo i v dresincích a majonézách.
